Hlavní a jedinou událostí letošních prázdnin byl pro nás historicky první samostatný letní tábor louňovických skautů. Rozhodli jsme se pro sice vzdálenější, ale o to krásnější louku v Novohradských horách, v blízkosti vodní nádrže Zlatá Ktiš. Tam strávilo druhých čtrnáct dní v červenci společný čas 11 dětí, dvě roverky a tři dospělí vedoucí. Na zelené louce jsme postavili stany, velký kuchyňský a jídelní stan, stožár a bránu, mimo tábor pak latrínu a sprchu (s teplou vodou!). K vaření jsme měli skvělá na míru vyrobená kamna, na kterých vznikaly pod rukama šikovného kuchaře Vítka laskominy jako rajská, langoše, vepřo knedlo zelo či kynuté borůvkové knedlíky. Borůvek byly okolní lesy plné, takže ovocná svačinka nám byla k dispozici i v přestávkách při hraní her v lese nebo průzkumných výpravách po okolí.
Děti se pustily do plnění nejrůznějších táborových výzev, jako např. výzva hladu (6 hodin bez jídla), zručnosti (zhotovit rukodělný výrobek), bdění (mít sám noční hlídku) nebo otužilosti (ponořit se bez hnutí brvou do ledové vody Zlaté Ktiše). Největší výzva mlčení (6 hodin nepromluvit) zůstala pro všechny nepřekonaná – tak snad příště! Výzvou bylo svým způsobem i složení odbornosti – vlčka či světýlka – hvězdáře, táborníka a kuchaře. Na táboře si aspoň jednu zkoušku splnilo šest dětí. Poprvé tak vařily čaj z opravdových lesních plodů na ohni, spaly pod širákem nebo hledaly souhvězdí na jasné noční obloze. Oblíbenou kratochvílí bylo pozorovat krásnou kometu Neowise (exkluzivně na obloze pouze letošní léto) a přelet mezinárodní kosmické stanice ISS. Díky tomu, že táboříme uprostřed lesů, nám výhled na oblohu nekazila žádná světla z lidských sídel.
Také jsme si zkoušeli nejrůznější zálesácké dovednosti – třeba jak udělat dřevěnému kolíku sekerou špičku, jak osekat soušku od větví, jak správně řezat pilou a jak vyřezávat nožem (a neříznout se při tom) a vypalovat do dřeva. Lékárnička byla čas od času v permanenci, ale na pohotovost jsme naštěstí nemuseli ani jednou.
Užili jsme si ode všeho trochu – v horku koupání v čisté, ale studené vodě Zlaté Ktiše, v celodenním lijáku rukodělky, čtení a zpívání, před setměním ukrývání před komandem kousavých mušek, nad ránem (občas) drkotání zuby ve spacáku. Děti se ctí zvládly i netradiční disciplíny táborové olympiády jako lasování, lukostřelbu nebo žonglování a pro slavnostní večer vymyslely a sehrály pásmo divadelních scének. Zlatým hřebem večera pak byl Táborový hit v podání našeho improvizovaného táborového orchestru, následovaný slavnostní hostinou.
Dva dny poté už po nás na louce zůstala jen sešlapaná tráva, nám v hlavě spousta krásných vzpomínek a přání vrátit se sem za rok znovu!
Dík patří všem, kteří nás podpořili finančně či materiálně, pomohli se stavbou tábora a potáborovým úklidem vybavení.